25. Rozmnožování včel a včelstev

Včely žijí ve velkých společenstvech, často v uměle vyrobených úlech. V těchto úlech žijí tři druhy včel. Královna, trubci a dělnice. Královna má za úkol pouze reprodukci. Trubci jsou samečci, kteří královnu oplodní. Dělnice mají rozdělenou ostatní práci.

Matka je v prvopočátku obyčejné oplozené vajíčko jako jakékoli jiné, z kterého se později líhnou dělnice. Avšak díky stravě (mateří kašička), kterou matka od dělnic při svém vývoji dostává a také speciální buňce (matečník), ve které vyrůstá, dostanou její pohlavní orgány vše potřebné k tomu, aby se plně dovyvinuly. Tím pádem se stává včelou, která má umožněno pářit se s trubci a klást vajíčka. Matka se páří jednou za život a to hned s několika trubci. Poté klade 2-3 roky.

Matku lze od ostatních včel rozeznat podle vzhledu. Její hlava a hruď jsou přibližně stejně veliké, zatímco zadeček je o značný kus protáhlý a na svém konci „zašpičatělý“. To je právě proto, že v něm jsou tisíce gamet, které v průběhu svého života matka podle svého uvážení spojuje či nespojuje. Oplozené či neoplozené vajíčko matka umísťuje do buněk v plástvích, kde se později vývojem s proměnou dokonalou (vajíčko – larva – kukla – dospělý jedinec) vyvine nová včela. Jestliže matka naklade pouze svou ganetu, vznikne tzv. neoplozené vajíčko, z kterého se později vyvine trubec. Z oplozených vajíček vzniká dělnice nebo nová matka. Rozmnožování je tedy gamogenetické nebo partenogenetické.

Posláním matky ve včelstvu je zajistit reprodukci včelstva a tím jeho zachování. Její vývoj od vajíčka do dospělosti trvá 16 dní. Její život potom trvá něco mezi 2-3 lety. Dožívá se tedy ze včel nejdelšího věku.

Dělnice je vlastně potencionální matka, které však nebylo dáno vyrůstat v buňce takové velikosti a s takovou stravou, aby se jí dovyvinuly pohlavní orgány, proto je má zakrnělé. Chemické procesy a DNA při tomto omezeném vývinu navíc zapříčiní vývin jiných jejích orgánů, které jsou pro život včelstva životně důležité.

Vývoj dělnice od vajíčka do dospělého jedince trvá 21 dní, poté pracuje přibližně 40 dní v úle. Pak vylétá z úlu a podle toho jaká činnost jí je přidělena se dožívá ještě 7-21 dní. V zimních měsících, kdy včely úly neopouštějí se dělnice dožívají 6-8 měsíců.

Trubec je včelí samec, který vzniká partenogeneticky, což znamená, že k jeho vylíhnutí není potřeba oplození vajíčka spermií. Proto neoplozené matky nedokáží klást jiné včelí jedince než trubce. Vyskytuje se sice anomálie, kdy se i z neoplozeného vajíčka může vylíhnout samička

Posláním trubce je oplozovat matky. Vývoj trubce od vajíčka v dospělého jedince trvá 24 dní a maximálně po 14 dnech života je schopen oplodnit matku.

Páření se odehrává na tzv. trubčích shromaždištích. Přilétají sem matky a probíhá zde celý akt. Byly zjištěny některé specifické feromony trubců, které vyvolávají agregaci všech jedinců na stanovišti, což je velmi výhodné pro vlastní páření.

U trubce spočívá příprava a vlastní pohotovost k páření v erekci penisu.po erekci tvoří konec penisu vyústění ejakulačního kanálku.

Každý trubec po spáření umírá, matka se vrací zpět do svého úlu a již nikdy trubčí shromaždiště nevyhledává. Pokud trubci není ani jednou matkou dovoleno spářit se, umírá také. Buď jeho tělo nevydrží nával v něm se tvořícího spermatu a on doslova praskne, nebo umírá jako „bezdomovec“. Včely totiž všechny trubce kolem července a srpna doslova vystrkají z úlu, neboť reprodukční období pro ně skončilo a začne zase až kolem května roku příštího.

Včely mají mimo jiných žláz tzv. „kusadlovou žlázu“, v které se u matek a trubců tvoří zvláštní chemická látka – feromon, obsahující kyselinu 9-oxo trans-decenovou a 9-hydroxy-decenovou. Této látce včelaři říkají „mateří látka“. Trubci pomocí jejího vylučování upoutávají matky. Matky ji zase v pevném skupenství předávají všem dělnicím v úle, čímž dělnicím jejich zakrnělé pohlavní orgány neduří a jsou i nadále blokovány. Dělnice jsou po užití této látky klidnější, soudržnější a pracovitější. Naopak nedostává-li se jim jí, pak dokonce mohou samy klást, avšak pouze neoplozená vajíčka, neboť se nemohou spářit s trubci. V takovém případě dochází k tzv. rojové náladě. Dělnice začnou vystavovat matečníky, matka je zaklade a těsně před vylíhnutím nové matky vylétá stará matka z úlu spolu s částí dělnic a částí trubců – tedy vylétá roj, což je přirozený vznik nového včelstva.

Rozvoj včelstva je velice dynamický a v průběhu 14 dní může včelstvo zesílit natolik, že se prostě do úlu již nevejde. Matka pak omezí distribuci mateří látky, vznikne rojová nálada, dělnice připraví matečníky, stávající matka je zaklade a jakmile se první z nich narodí, stará matka s několika desítkami trubců a s několika tisíci včel-dělnic vylétne z úlu a usadí se na nějakém stromě, jak tomu většinou bývá.

pohlavní orgány

Samčí pohlavní orgány

Pohlavní soustava trubce je uložena v abdominální dutině. Je složena z následujících orgánů:

· Varlata- mají ledvinovitý tvar. Jsou složena ze spermatekálních trubic, ve kterých se nachází zárodečný epitel. V něm se tvoří pohlavní buňky. Kanálky směřují ke středu varlete do nádržky, která přechází v chámovod.

· Chámovod- začíná ještě ve varleti. Po vystoupení z něj vytváří spirály, které se formují do klubíčka. Na konci se chámovod vřetenovitě rozšiřuje a vzniká semenný váček.

· Semenné váčky- spojují se a ve spojení se nachází vyústění hlenové žlázy.

· Hlenové žlázy- za jejich vyústěním pokračují vývodné pohlavní cesty tzv. ejakulačním kanálkem.

· Ejakulační kanálek- je to tenká trubička , která ústí do kopulačního orgánu.

· Kopulační orgán- je velmi členitý, délka se pohybuje okolo 5mm. Je rozdělen do tří částí- přední, střední a zadní.

Samičí pohlavní orgány

Pohlavní soustava matky a dělnice je také uložena v abdominální dutině. Sestává z následujících částí:

· Vaječníky- párovitý orgán. Je složený z vaječných rourek, které jsou vzájemně spojeny, čímž vznikne typický hruškovitý útvar. Velikost vaječníku se mění s jeho metabolickou činností. Ve vaječných rourkách vznikají tři typy buněk- buňky trofické (vyživovací), folikulární (krycí), a ovum (buňka vaječná). Samostatnou jednotku tvoří vždy dva segmenty, v jednom je komora vaječná a v druhém trofická. Vaječnou buňky obklopují buňky folikulární. Folikulární buňky, které se nacházejí v trofické komoře, při dozrání vajíčka tukově degenerují a v nálevce vejcovodu se tvoří žluté tělísko.

· Vejcovod- vyústění nálevky do vejcovodu je u neoplodněných nekladoucích matek odděleno jemnou blankou. Ta je protrhnuta po průchodu prvního vajíčka. Slouží k tomu, aby sperma těsně po spáření nevnikalo do ovariol. Vejcovody se po krátkém průběhu spojují.

· Pochva- má dvě části- přední a zadní. Zadní slouží k zaklesnutí váčků trubce.

· Semenný váček- hromadí se zde sperma.

Vajíčko včely je polyspermní. Jen jedna spermie se podílí na vzniku zygoty. Ze zbytkového spermatu se mohou za specifických podmínek vytvářet tkáně trubců- gynandromorfie. Spermie vnikají do vyjíčka otvorem- mikropyle.

Povrch vajíčka utužuje chorion. Pod ním se nachází žloutková membrána a uvnitř je žloutek, který obsahuje mimo jiné chromatinovou hmotu. Diploidní počet chromozomů u Apis mellifera je 32. Trubci jsou za normálních situací haploidní.

Zpracovala: Dana Drštková

3. roč. BO- FŽ